V mexickém hlavním městě opět demonstrovali rodiče a příbuzní 43 studentů, kteří zmizeli v roce 2014. Příbuzní žádají, aby se zmizení jejich blízkých řádně vyšetřilo a aby se objasnila role, kterou sehrály státní instituce a armáda. Kvůli zapojení policie a armády komise, která zmizení vyšetřovala, označila případ za »státní zločin«, napsala agentura AP.
V pondělí večer se v mexickém hlavním městě shromáždilo několik tisíc lidí, kteří žádali důkladné vyšetření případu. Demonstrace byla poklidná až na závěr, kdy se skupina protestujících střetla s policií. Na pondělí připadalo osmé výročí zmizení studentů a mexický prezident Andrés Manuel López Obrador vyhlásil den státního smutku.
Podle prvního vyšetřování z roku 2015 se skupina 43 studentů v noci z 26. na 27. září 2014 vydala do města Iguala v jihomexickém státě Guerrero, aby obsadila autobusy, kterými se studenti chtěli vydat na demonstraci. Mladé lidi ale zadržela místní zkorumpovaná policie a předala je drogovému gangu Guerreros Unidos. Podle dostupných informací pak policisté a členové kartelu studenty z neobjasněných důvodů zastřelili a jejich těla spálili.
Vyšetřovatelům se od té doby podařilo identifikovat ostatky jen tří studentů. »Nemáme důkazy, že jsou živí, ale ani o jejich smrti,« řekla agentuře EFE Blanca Navaová, matka jednoho ze zmizelých mužů. »Žádáme, aby se nevyšetřoval jen organizovaný zločin, ale aby byli potrestáni také vojáci,« dodala.
Na roli armády poukázala srpnová zpráva komise, která tvrdí, že zmizení a smrt studentů umožnilo zapojení či mlčení vojáků. Podle předsedy komise a náměstka ministra vnitra Alejandra Encinase je však nutné dále prošetřit zapojení armády do zmizení mladých lidí.
Vyšetření činu slíbil nynější prezident López Obrador. Podle něj se komisi podařilo zlomit »pakt mlčení a beztrestnosti«. I během jeho vlády však vyšetřování činu pokračuje pomalu, navíc roste vliv armády. V září parlament schválil zákon, díky kterému armáda bude řídit mexickou národní gardu, která často plní úkoly policie. López Obrador navíc armádě svěřuje čím dál více civilních úkolů, například budování infrastruktury. Kritici prezidenta a ochránci lidských práv proto mluví o »militarizaci země«.
Podle advokátů rodin zmizelých mužů bylo velkým úspěchem zadržení bývalého generálního prokurátora Jésuse Murilla Karama, který byl obžalován z »násilného zmizení, mučení a záměrného maření spravedlnosti«. Mexiko také po Izraeli žádá vydání bývalého šéfa kriminalistů Tomáse Zeróna za manipulaci s důkazy. Na druhé straně soud zrušil zatykače na 20 osob podezřelých z účasti na zmizení, což příbuzné obětí velmi pobouřilo a žádali rezignaci současného generálního prokurátora Alejandra Gertze Manera.
Mexiko registruje zhruba 100 000 pohřešovaných osob. Počet násilných zmizení se výrazně zvýšil po roce 2000 v souvislosti s násilím páchaným drogovými kartely, uvedla agentura AFP. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva to označil v květnu za »lidskou tragédii«.
(čtk)