Sběratelské vášně jsou různé, některé i ty vášně budí. Někdo sbírá známky či odznaky, jiný trofeje vysoké zvěře, další použité dámské kalhotky (dřív by to adjektivum »dámské« bylo ve spojitosti s kalhotkami zbytečné, dnes ho raději užiji – jeden nikdy neví, aby se nějakého hošana s tangy pod sukní nedotknul, že jo? – a věřte mi, já se fakt dotýkat nechci…).
Vášeň ne nepodobná té »čmuchací« kalhotkové zasáhla i paní Džamilu Stehlíkovou, dámu v dnešních časech zvráceností jistě neprávem opomíjenou. Politickou psychoanalytičku, předsedkyni Liberálně ekologické strany a exministryni pro lidská práva (osobně bych si od ní ani jedno právo nevzal – to jen na okraj), jak o sobě píše na sociální síti X. Tahle Kazaška se vůbec na Muskově platformě prezentuje pozoruhodně.
Třeba před pár hodinami napsala: »Sbírám mapy a známky rozpadlého Ruska, obrázky shořelé Moskvy a fotografie trosek Krymského mostu. Toto je jedna z nejlepších známek mé sbírky: The Evil Empire Must Fall.« (V překladu: Říše zla musí padnout – pozn. iportaL24.cz.)
Zvrhlost, zvrácenost, perverze, úchylky – to jsou již ustálené společenské projevy dnešní doby. A kazašská paní Džamila se řadí mezi jejich přední nositele. Zvrácenost se příliš komentovat nedá. Jen v míře omezené, co výstižná slova dovolují. Mně, dalších výstižných již neznaje, víc nedovolí. Tudíž po nemnoha řádcích předčasně končím, byv zhnusen.
Pavel Votruba
Hnus se zjevil po roce 1989 a stále bují. Současnost se točí v hnusu a není zatím pozorovat změnu.Však co chceme ,pravice ovládá vše.Hnus.
Spíš by měla padnout kyjevská pučistická diktatura násilím dosazená americkým režimem. Na Ukrajinu se spolu s mírem musí vrátit i svoboda a respekt k lidským právům.
Džamila pochází ze stejného chlívku jako ostatní pravicové „političky“ – Němcová, Pekarová, Richterová, Kovářová, Drábová, Jourová, Horská, a další a další, je jich celé procesí.