Čína oznámila, že v pátek úspěšně vypustila svou nejnovější lunární sondu Čchang-e-6. Sonda dosáhla plánované oběžné dráhy a pokračuje ve své několikatýdenní cestě k Měsíci.
Očekává se, že sonda přiveze ze vzdálené strany Měsíce dva kilogramy vzorků, což se lidem dosud nikdy nepodařilo. Čína odebírala vzorky z blízké strany Měsíce v roce 2020 s misí Čchang-e-5.
Start se uskutečnil několik dní poté, co čínský pilotovaný vesmírný program zahájil misi Šen-čou-18, která vyslala tři taikonauty na čínskou vesmírnou stanici.
Z kosmodromu Wen-čchang v jihočínské provincii Che-nan odstartovala raketa Dlouhý pochod-5 Y8, která nese sondu Čchang-e-6. »Tato raketa Dlouhý pochod-5 může vynést těžší sondu,« řekl Li Pching-čchi z Čínské letecké a kosmické vědeckotechnické společnosti CGTN. Podle něj je sonda Čchang-e-6 o 100 kg těžší než její předchůdce, což z ní činí nejtěžší sondu pro čínské mise do hlubokého vesmíru. »Přechod na přenosovou oběžnou dráhu Měsíce s nárůstem o 100 kg je pro naši raketu značným vylepšením.«
Uvedl, že mise také vyžaduje přísné startovací okno, které má šířku 50 minut každý den po dva po sobě jdoucí dny.
V porovnání s raketou pro misi Čchang-e-5 má tato raketa Dlouhý pochod-5 Y8 určená pro misi Čchang-e-6 také zvýšený index spolehlivosti z 0,86 na 0,93.
Na rozdíl od Čchang-e-5 pro návrat vzorků čelí sonda Čchang-e-6 odlišnému terénu. Pro získávání vzorků z méně známé vzdálené strany potřebuje pro komunikaci přenosovou družici a musí být ještě efektivnější a časově náročnější.
»Vzdálená strana Měsíce je sice členitější, ale můžeme si vybrat relativně lepší místo pro přistání,« řekl CGTN Lu Jün-tchung z China Aerospace Science and Technology Corporation.
Luův kolega Chuang Chao uvedl, že Čchang-e-6 nese čtyři mezinárodní užitečná zatížení a družice, včetně detektoru radonu z Francie, analyzátoru záporných iontů na povrchu Měsíce od Evropské kosmické agentury, laserového úhlového reflektoru z Itálie a družice s krychlí z Pákistánu.
»Mezinárodní tým pro užitečné zatížení společně provedl hloubkové a podrobné testovací práce na připojení užitečného zatížení a další…, aby zajistil, že mohou splnit své úkoly,« Chuangřekl.
Očekává se, že sonda přistane v Aitkenově pánvi na jižním pólu Měsíce. »Aitkenova pánev je jedním ze tří hlavních terénů na Měsíci a má významnou vědeckou hodnotu,« řekl CGTN Ke Pching, zástupce ředitele Centra pro výzkum Měsíce a kosmické inženýrství při Čínském národním kosmickém úřadu. »Nalezení a sběr vzorků z různých oblastí a stáří Měsíce je pro jeho poznání klíčové.«
Ke také uvedl, že po návratu vzorku bude probíhat systematický a dlouhodobý laboratorní výzkum vzorku, včetně analýzy jeho struktury, fyzikálních vlastností a složení.
»Ty by přispěly k dalšímu studiu původu Měsíce a jeho evoluční historie,« řekl Ke v rozhovoru před startem.
Podle Wang Čchionga, zástupce hlavního konstruktéra mise Čchang-e-6, již vědci o vzorky projevili široký zájem. »Určitě se dočkáme dalších zásadních výsledků,« řekl Wang.
(pr)