A že předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová je čarodějnice, jíž žádné z těch pohádkových nesahají ani po paty, o tom nebudiž sporu. Do jakých výšin aspiruje místopředsedkyně Leyenové, Věra Jour, těžko odhadnout, ale ony výšiny jistě budou vyšší než vysoké. Jour zcela zapadla mezi velení bruselského koncentračního lágru, notabene ve vyjádřeních se řadí k tvrdému jádru evropsko-unijních ultras.
Jeden z jejich čerstvých počinů nedávno zmínil právě v rozhovoru s ní server politico.eu (zde). Tvrdá ruka této devětapadesátileté rodačky z Třebíče tentokrát dopadá na média (maďarská zejména). Vyhrožuje kromě jiného, že nový mediální zákon (rozuměj z bruselské dílny) bude pro země EU velkým varovným signálem (myšlena samozřejmě ta média, která by hodlala oficiální informační dálnici objíždět po okreskách).
Podle místopředsedkyně EK by se z připravovaného nového souboru pravidel pro média mohla poučit jak »arogantní« Francie, tak Maďarsko Viktora Orbána. Do prvního souboru pravidel EU pro média, který již prošel klíčovým hlasováním v Parlamentu, vkládá Jour velké naděje. Nové nařízení, jehož cílem je zajistit nezávislost médií proti politickým tlakům a podpořit pluralitu v celém bloku, by se mohlo stát trnem v oku maďarskému vůdci Viktoru Orbánovi, jehož strana Fidesz podle nejnovějšího indexu světové svobody tisku organizace Reportéři bez hranic de facto ovládla 80 % médií v zemi prostřednictvím »politických a ekonomických« manévrů«.
»V Maďarsku, kde je všechno a všichni závislí na jedné straně, kde neexistují veřejnoprávní média, ale státní média a kde je velký rozdíl mezi transparentní podporou médií a skrytou podporou zkorumpovaných médií,« řekla Jour.
»Připravovaný soubor nových pravidel by nakonec mohl přinést změnu, a to díky novým povinnostem v oblasti transparentnosti a nezávislosti a zvýšené kontrole, které budou podrobeny mediální konglomeráty, jež škodí,« doufá Jour a opět přikládá poleno pod média maďarská: »Tendence v Maďarsku, která vede k monopolizaci informací, je něco, co nechceme, aby se dělo jinde. Časem bychom se mohli pokusit krok za krokem takové systémy odbourat. Budapešť by to mohlo přijít draho, včetně vysokých sankcí, kdyby tento zákon trvale porušovala.«
Když to shrnu a dvakrát červeně podtrhnu, myslím, že svoboda evropských médií je fakt v dobrých rukou. Konec konců – právě média v rodné zemi Joury jdou ohledně nezávislosti (rozuměj té správné závislosti) vzorovým příkladem. Vážně mám pocit, jak jsem již předeslal v úvodu, že Jour je ještě »zlejší« čarodějnice nejen než všechny ty pohádkové, ale hlavně než Leyen.
Ještě horší než Leyen? Jour!
Robert Fish
Jourová se chová a jedná jako dozorkyně koncentračního tábora zvaného Evropská Unie. Jourová stále hledá ten nejvhodnější klacek a bejkovec na neposlušné země EU, jako poslušná onuce a služka velení tábora, pardon EU.
Jourová zapomněla, že je Češka a že zastupuje rozbité Československo a jemuž by měla sloužit, protože z něj dostává horentní plat.