Začátek července mohl pro někoho být ideálním pro dovolenou, pro jiné výletem za naprosto zbytečným nakrucováním na červených kobercích. Pro lidi s otevřenou myslí a čistým českým srdcem však byl nadějí. Nadějí na pravdu. Týden byl plný naděje, ale i drzosti a hlouposti. Tak pojďme na to…
Stále více lidí si uvědomuje, že Ukrajina není zemí, která vyžaduje takovou pomoc a pozornost, která jí je věnována. O tom, jak se zde chovají uprchlíci před válkou, již víme. Pomoc těmto »potřebným« není na místě. Vděk v podobě útoků bodnými zbraněmi jsme již poznali, a to, že většina z nich nepotřebuje zneužívat náš sociální systém, již víme také. Ví, nebo to neví bruselsko-ukrajinská vláda, která stále hloupě plní rozkazy tak, jak by to poslušný otrok měl dělat? Spíše to velmi dobře vědí, ale český občan je pro ně nezajímavý, asi méně výhodný či výnosný projekt oproti nabídce sloužit západnímu zlu.
Jak je to s tou nadějí, kterou nám dal bulharský prezident Ruden Radev tím, že se postavil ukrajinskému kašparovi v teplákách, když přijel pro další pomoc? Jejich hádku neopomněla zmínit ani média a postoj bulharského prezidenta je nadějí. Nadějí, že se podobným způsobem začnou k americké loutce chovat i jiní. Drzost, kterou jsem úvodem zmínil, spočívá v pošpinění našeho svátku pravdy, pro kterou zemřel mistr Jan Hus. To, že si dovolí tepláková souprava přijet v tento den a pokračovat v žebrání všeho, co mu umožní prodlužovat jeho hru na válku a prodlužovat další nesmyslné umírání, je opravdovou drzostí.
Kde jinde mu spraví chuť a umožní prodlužovat jeho roli ve hře, kterou nemůže vyhrát? Ano, pár dobře sloužících hloupých poskoků se najde v České republice. V zemi, kde je tepláková souprava tak oblíbená, že je preventivně sdělena její návštěva veřejnosti těsně před příletem. Kde tedy je to obrovské nadšení, ty tisíce vítajících šťastných lidí? Nikde. Lidé jsou znechuceni, protože již toho modrožlutého zla mají dost. Mají velké obavy o bezpečnost svých blízkých, mají dost ekonomických starostí, které zavinila nepřiměřená pomoc Ukrajině. Mají dost fialové vlády i soudruha na hradě. Chtějí žít v klidu a míru, ale bohužel nemají vládu, která by jim to zajistila. A proto ve spojení se Zelenským slyšíme nejčastěji výrazy jako: šašek, komediant, komik, kašpar, hadrář, americká loutka, atd.
Možná měla příprava této komedie mít trochu jiný scénář. Měli ho dovézt do Karlových Varů a předat mu cenu za komedianta roku. Bylo by to více vypovídající o jeho roli v této americké hře na věčnou válku. Festival v Karlových Varech je také stejně jako Zelenský velmi potřebným pro naši společnost, zejména v této těžké válečné době, protože vidět na červených kobercích všechny ty rádoby osobnosti, které nám ukazují, jak se krásně oblékly, nám opravdu, ale opravdu (ne)pomůže zvládnout všechny ty nesnáze, kterými procházíme pod pětihloupostí.
Nemusíme se bát hlouposti a lží, protože ti s otevřeným čistým srdcem pravdu znají a nikdy si ji vzít nenechají. A já cítím, že je stále silnější, protože ji zná stále více lidí. A proto ji dál šiřte, jakkoli to bude možné. Závěrem si dnes dovolím citovat mistra Jana Husa: »Slyš pravdu, hledej pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, braň pravdu až do své smrti.«
David Tygr Ploc, předseda strany DOMOV, koordinátor spolku NESPOKOJENÍ
On se považuje za prezidenta, ale spíš je to říšský komisař.